houby

Říše HOUBY/FUNGI

 

- zatím známo 120 000 druhů

- voda 85-95%, monosacharidy, lipidy, bílkoviny, polysacharidy

- mnohé vyžadují přítomnost P, S, Mg, Fe, Zn, Cu, Mb, kyselé prostředí – pH 6

- stélka: obyčejně vláknitá, jednoduchá nebo větvená, vegetační (absorbuje živiny) nebo reprodukční – během života se střídají, nekteré mohou v průběhu života stélku mnohobuněčnou vyměnit s za jednobuněčnou (u parazitů žiočichů)

- eukaryoty, heterotrofní

- houbová vlákna (hyfy): rozrůstáním vytváří podhoubí (mycelium), na něm vyrůstají plodnice, hyfy rostou polarizovaně – k růstu dochází na špičce, vlákno je oddělené přepážkami s otvorem (pórem), kterým prochází živiny a některé organely

- protoplast je nahý nebo s bk stěnou – stav l chitin vzácně celulóza nebo chitozan

- zás l glykogen a olej (ne škrob), zdroj živin glukóza, maltóza, sacharóza, u některých celulóza a lignin

-rozmn: pohlavně, samčí gametangia = atheridium, samičí oogonium nebo askogonium, někdy gametangia nerozlišená (chytridomycety, zygomycety), u stopkovýtrusých pohlavně splývají vlákna mycelia

 nepohlavně výtrusy (spory) – vodní bičíkaté (rejdivé výtrusy, zoospory), suchozemské bez bičíku, výtrusy vznikají uvnitř výtrusnic (endospory) nebo se oddělují zevně na výtrusnicích = konidie

Evoluce: zkameněliny z karbonu a permu, stélky prvotních hub nedochované, vývoj v paralelních větvích – myxomycota a chytridiomycota z améboidních bičíkovců, oomyceta z řas, eumycota z chytridiomycet

Význam: při rozkladu org l reducenti a dekompozitoři, tvorba humusu, nejbohatší skupina, původci chorob, houbové jedy = mykotoxiny

 

Oddělení Hlenky/Myxomycota

- myxantéby = bezbičíkaté haploidní bky, pohyb pomocí panožek

- myxomonády = haploidní rejdivé výtrusy zoospory

- nevytvářejí podhoubí, jednojaderné myxaméby nebo myxomonády se dvěma nestejně dlouhými bičíky

- rozmn dělením, živí se pohlcováním bakterií nebo saprofyticky org látkami z tělodumřelých org, parazité

- plazmogamie (splývají plazmy) – karyogamie (splývají jádra)myxantéb nebo myxomonád –

shluky = mnohojaderné plazmodium

-zygota neoblaněná, pohyb amébovitý, slévá se s jinými zygotami v mnohojaderná plazmoida bez přepážek

- výtrusnice (sporokarpy) se vyvíjejí z plazmodia – meióza – haploidní výtrusy s celulózní buněčnou stěnou

Pýchavička „vlčí mléko“ (Lycogala epidendrom) – v létěna pařezech, červené až nafialovělé plodničky

 

Oddělení Chytridomycety/Chytridomycota

-mnohojaderné trubicovité podhoubí bez přepážek (cemocytické), stěny podhoubí a spor z chytinu a glukanu

- zoospory a gamety mají jeden bičík vzadu

- saprofyté žijící ve vodě, ve vlhké půdě, parazité kulturních rostlin

Lahvičkovka (Olphidium brassicae) – parazit buněk klíčících rostlin zelí, kapusty, brukve a květáku- na hypokotylu (pod dělohou) tmavnou, ohýbají se a odumírají – „padání klíčících rostlin“

Rakovinovec bramborový (Synchitrium endobiotikum) – napadá lilkovité, u brambor rakovina hlíz, přežívá v půdě až 10 let, při objevení karanténní opatření

 

Oddělení Oomycety/Oomycota

-ve vodě, vlhké půdě, parazité rostlin

- stěny hyf z celulózy a glukanu, podhoubí cenocytické

- zoospory mají dva nestejné bičíky vpředu, kratší mohou být péřité

Vřetenatka révová (Plasmopara viticola)- podhoubí v mezibuněčých prostorách vinné révy, do buněk vysílá haustoria (přísavky), z listových průduchů vyčnívají kolmé hyfy, na jejich postranních větvích se tvoří zoosporangia (výtrusnice), za suchého a větrného počasí se výtrusnice odlamují a jsou roznášeny větrem, v kapce vody se plazmatický obsah rozdělí na několik zoospor, kt zatáhnou bičíky a vyklíčí ve vlákno, pronokající průduchy nebo pokožkovými bkami do listů, pohl rozmnož oogamické uvnitř hostitele, oogonium je mnohojaderné, později zůstává veprostřed jediné vaječné jádro, mnohojaderná anteridia se přikládají k oogoniím a vrůstají do nich plazmatickou láčkou, kt nese samčí jádro – splynutí – zygota – oospora (vaječný výtrus), zetlení listů + obnažení oospor – při dešti vymršťovány na listy – klíčí vlákny; hěndavé skvrny na listech, rub listů bílý, napadeny větévky a bobule – scvrkávaní a hnědnutí

Plíseň bramborová (Phytopthora infestans)- obdobný cyklus jako vřetenatka, zavlečená z Ameriky, ve vlhkém a horkém létě, způs tmavé skvrny na listech, na rubu listů bílé povlaky, suchá hniloba hlíz, s bakteriemi mokrá hniloba, přezimuje v očkách hlíz

 

Oddělení Eumycety/Houby vlastní/Eumycota

-vláknitá přehrádkovaná podhoubí, stěny z chitinu a glukanu, výtrusy nepohyblivé

 

Třída Zygomycety/Zygomycetes

- podhoubí trubicovité, mnohojaderné, ve stáří nepravidelně přehrádkované

Plíseň hlavičková (Mucor mucedo) – výtrusnice viditelné jako černé tečky, nepohlavně výtrusy, kt vyrústají na podhoubí rostoucím mimo vzduch, pohlavně – na vláknech kyjovité větve – dotyk větví – oddělení přehrádkami – gametangia – zygospora samostatná – nosič (sporangiofor) zakončený výtrusnicí (sporangiem) – meióza – výtrusy jsou haploidní

Kropidlovec černavý (Rhizopus nigricans) – na chlebu, z podhoubí se zdvihají sporangiofora, kt nesou výtrusnice s mnoha sporangiosporami (konidiemi) – nepohl rozmn a rozšíření, pohlavně při setkání ♀♂ - tlustostěnná odpočívající zygota

 

Třída Endomycety/Endomycetes

-sprofyté, parazité

- jednobuněčné nebo jedno i mnohojaderné, hospodářsky významné

-rozmn nepohlavně pučením – ceřiné bky tvoří řetízky = nepravá podhoubí (pdeudomycelia), pohlavně v příznivých podmínkách – mitóza ve vegetativnívh bkách (vřeckách/ascus)– dva páry haploidních výtrusů – klíčení – diploidní zygota – pučení

Kvasinka pivní (Sacharomyces cerevisiae) – zkvašuje sladinu a pivo, ke kynutí těsta, k výrobě lihu, obs enzymy,vit B, bílkoviny, do krmných směsí

Kvasinka vinná (Sacharomyces ellipsodeus) – přezimuje v půdě – na bobule – zkvašují víno

Sněť kukuřičná (Ustilago maydis) – nádory na rostlině s velkým množstvím sporů, napadené rostliny je třeba spálit

Prašná sněť kukuřičná (ustilago trici), Prašná sněť ovesná (U avenae), p s ječná (U hordei) – přeměňují semeníky napadených rostlin

Mazlavá sněť pšeničná (Tilletia caries) – přeměňuje vnitřek obilek

Taphrina deformans – kadeřavost listů broskvoně

 

Třída Vřeckovýtrusé houby/Ascomycetes

- haploidní podhoubí jednojaderné, hyfy přehrádkované s otvorem pro plazmu a jádra

- nepohlavní rozmn – z podhoubí plodničky (sporangia) nebo nosiče (konidiofory), nesou nepohl výrtrusy (konidie)

- pohl – samčí mnohojaderná kyjovitá anteridia + samičí kulovitá askogonia (mohou mít výrůstek – trichogyn), samčí + samičí – bk stěny se rozpouští, plazmogamie (jádra nesplynou) – jádra do askogenních hyf – na jejich koncích háky – karyogamie – z háků kyjovitá vřecka – meióza+ mitóza -8 haploidních jader – 8 výtrusů (askospor)

- námel = sklerocium – vyrůstá z klasu žita a jílku – slouží např k přezimování paličkovice nachové, na jaře z něho vyrostou palučky s plodničkami

Paličkovice nachóvá (Claviceps purpurea) – tvrdohoubí (námel) zdrojem alkaloidů

Štětičkovec (Penicillium) – Penicillium notatum, Penicillium chrysogenum – antibiotika, P. roquefortii, camembertii – při zrání sýrů

Padlí (Erisiphales) – na listech, stoncích a plodech moučné povlaky, vysílají haustoria, šedé plesnivění jahod, rychlé zahnívání ovoce, strupovitost jablek a hrušek, rakovina větví ovocných stromů

Smrž obecný(Morchella esculenta), Ucháč obecný, Chřapáč, Lanýž černý (Tuber melanosporum)

 

Třída Stopkovýtrusé houby/Basidiomycetes

- vlákna přehrádkovaná, v místě otvoru soudečkovitý útvar, morfologicky odlišné pohlavní orgány než vřeckovýtrusé

- nepohlavně konidiemi, diakaryotické podhoubí

- dvoujaderné podhopubí vzniklé z sam a samič podhoubí, dochází ke plazmogamii, většina při dělení vytváří přezky (výrůstky zahnuté dozadu) – jedno jádro v přezce, druhé ve špičce bky – dělení – výměna – 2 ceřiné bky – karyogamie – meióza – 4 haploidní jádra – 4 stopečkaté výtrusy (basidospory) – tenká vrstvička výtrusorodé rouško (hymenium) – basidie buď v rourkách nebo lupenech

- plodnice/basidioma – klobouk – na povrchu hymenfor (póry, lupeny nebo ostny nesoucí rouško) s hymeniem, hymenfor hrotnatý, rournatý nebo lupenatý, v mládí obalen plachetkou (velum generale)

- třen, někdy na bázi třenu pochva (muchomůrka zelená)

- závoj (velum partiale) zakrývá v mládí rourky nebo lupeny, spojuje okraj s třenem, při růstu nechává natřenu prsten

Rzi (Uredinales) – Rez travní(Puccinia graminis) – parazit dříšťálu a lipnicovitých, snižuje výnosy obilovin

Dřevní houby – na trouchnivějícím dřevě

                Choroš (Polyporus), Václavka obecná (Armillaria mellea), Hlíva ústřičná (Pleurotus osreatus), Dřevomorka domácí (Melurius lacrymans)

Jedlé – Hřib, křemenáč, klouzek, kozák, bedla, žampion, ryzec, holubinka, čirůvka, liška

Jedovaté – Muchomůrka zelená (Amantia phalloides), M tygrovaná ( A pantheria), závojenka olovová(Entoloma sinuatum)

- mnohé antibakteriální, antivirové, cytostatické

 

Význam hub

Lišejníky - synbioza se sinicemi nebo zelenými řasami (lišejníky) – mezi vlákny bky sinic nebo řas, k podkladu je lišejník přichycen vlákny, houba kyselinami naleptává skalnatý podlkad – získávání vody a minerálů, řasa fotosyntetizuje – tvorba cukrů a org l, odumřelé stélky vytvářejí humusové vrstvičky, potravou býložravců, citlivé na znečištěné ovzduší, roznm nepohlavně odlamováním stélky nebo vytvářením soredií – spletenců podhoubí s bkami řas, pohlavně jen houba – plodničky apothecium (mističky) nebo perithecium (baňky) kolonizují lávové proudy

Terčovka bublinatá, Terčník zední – žlutooranžový na zdech a stromech s vysokým obsahem dusíku

Hlávnatky – na zemi v lesích a příkopech

Dutohlávky – keříčkovité, půdy borů

Mapovníky – na balvanech

-          mykorrhiza = kořeny vyšších rostlin + podhoubí, ektotrofní (na kořenech zvenku), např stopkovýtrusé x endotrofní, citlivé na změny, u většiny rostlin, např orchidej